Topíš se v poezii,
Topíš se v slzách.
Léčíš se krví,
6iješ jak ve snách.
Nemáš cíl,nic nehledáš,
tíhu problémů na záda zvedáš.
Ale neuneseš je a padáš k zemi,
jseš jako NIC mezo všemi.
Myšlenky v srdci,veršů dech.
Život opisuješ,
duši veršuješ.
Topíš se v sobě,
tápeš ve slepé chodbě.
Zoufalstvím se brodíš,
v potoku krve stojíš.
Záchraný kruh je naděje,
Smutek je pro tebe pěje.
Přestaneš se trápit?
Překonáš slepou uličku?
Jen musíš své srdce slepit.
Bude to trvat roky,ale možná jen chviličku.