ze zoufalství
Krásu máš,ale nač ti je,
když tvoje láska má oči pro jiné.
O tvých citech neví a asi to tak má být,
je to tvůj kamarád o kterém můžeš jen snít.
Každou noc slzami polštář promáčíš
a krvavý kolotoč žiletkou roztáčíš.
Vidíš ho každý den a srdce ti to drásá,
kapička naděje je tvá naivní spása.
Každý jeho úsměv a pohled tě zlomí,
umřít bys chtěla když k jiné hlavu skloní.
MIluješ ho jako bratra a kamaráda,
ale i jinak a to je bolestná zrada.
On zamilován je ale tebe se to netýká,
slzy v očích pálí když se jí dotýká.
Snad zapomeneš a v led se proměníš,
na tom koho miluje nic nezměníš.
Cítíš jak uvnitř tě to trhá a ničí,
touha po smrti v tobě pomalu klíčí.
Snad jednou pochopí a něžně tě obejme
nebo snad zapomeneš a on ze srdce odejde.
Třeba poznáš jaké je to když miluje tě,
třeba taky ne a smrt obejme tě.
www.lim-muj-svet.blog.cz
(+Lim**, 23. 11. 2006 17:12)