Noční mužíček
Kostelní zvon odbíjí půlnoc,
přepadá mě strach,bojím se moc.
Každý stín mě leká,
číši hlas potichu vzlyká.
Do ticha sova zahouká,
Něco mě pozoruje,něco se kouká.
Venku stromy temně šepotají,
v rohu něco si šeptá potají.
Mlhavý stín v koutě kmitá,
mírně levituje,jako by lítá.
To cosi střeží mě každou noc,
Zjeví se pokaždé,když odbíjí půlnoc.
Ten stín rozdává každou noc sny,
přichází pokaždé,když lidé spí.
Jen u mě se zastaví a vzdychá,
neví jaký sen mi má dát a to ho leká.
je to mužíček denního bdění,
nosí sebou brašnu plnou snění.
Vzlyká v koutě až do klekání,
celý den pro mě sen shání.