Nevidíš mě...
Denně mě vidíš,
přesto mě neznáš.
Teď se divíš?
Proč mě nepoznáváš?
Díváš se na mě,
nic o mě nevíš,
co mé srdce skrývá netušíš.
Nevnímáš mě.
Letmý dotyk když potkám tě,
ty ani nevíš že potkals mě.
Ne,nemiluju tě,
ale usměvem okouzlils mě.
Pak ztratím se ve své beznaději,
jsem sama,opuštěná raději.
Sice přes den patří ti myšlenky,
ve snách trápí mě však vzpomínky.
Vzpomínky na lásku a bolestný konec,
mému srdci zvoní smuteční zvonec.
Snad jednou všimneš si mé tváře,
a svou lásku bolestnou už jen zapíšu do diáře.
Pak zrodí se srdce nové,
celé pro tebe,láskou omámené.